Dva bowiáky - část 4

Tento týden jsem se konečně dostal do fáze lepení obou nožů, i když částečně mne zdržovalo, že jsem pracoval s experimentálním materiálem. Choroš stabilizovaný pryskyřicí sice vypadá zajímavě, avšak je to materiál tvrdý a křehký. Než jsem přišel na to, jak s ním pracovat, několik kousků jsem nenávratně zničil. To je ale běžná cena učení se nového.

U obou nožů jsem začal provrtáním a proříznutím děr pro stopku čepele zkrze všechny části. Díry jsem udělal trošku větší, usnadňuje to trošku montáž a vzniklou dutinu vyplním pryskyřicí. Rovněž u obou nožů jsem na konci stopky vybrousil válcový konec a vyřizl na něj M4 závit.

Jakmile byly všechny budoucí lepené plochy spasované k sobě, slepil jsem dohromady všechny části rukojeti kromě záštity a hrušky. Takto slepený polotovar rukojeti jsem následně nahrubo vytvaroval na pásové brusce pásem se 40 grit a ručně rašplí a brusnými plátny vybrousil čepel do téměř finálního tvaru.

Povrch nahrubo vytvarované rukojeťi jsem znovu napustil epoxy pryskyřicí, tentokráte pomalu tuhnoucí při pokojové teplotě. Mořidlo se zachovalo jak jsem předpokládal a bylo nasáklé do některých částí více než do jiných a výsledek je velmi zajímavý. Bohužel se i ukázalo, že špalíky nejsou zcela úplně stabilizované, ale to by dodatečné napuštění pryskyřicí mělo napravit.

Jakmile byla rukojeť vytvarovaná, přilepil jsem k ní i kovovou záštitu a hrušku, ale čepel jsem stále ještě nevlepil – nyní je nutné sbrousit obrysy záštity a hrušky aby byly perfektně spasované s rukojetí, a před montáží rukojeti je ještě nutné vyleštit záštitu do finální podoby, a tam se ještě rozhoduji.

U malého nože jsou záštita a hruška z alpaky, tam je rozhodování snadné – obojí vyleštím do zrcadlového lesku. U velkého nože ale používám bronz a ten s časem nevyhnutelně získá patinu. A tam je více možnosti – mohu ho vyleštit a nechat získat přirozenou patinu s časem, nebo ho mohu vyleštit a nanést na něj patinu umělou. Uvidíme.