Výroba Santoku – část 3.

Proces leštění jsem již popsal do detailu v minulosti zde -click-, takže není nutno se tady rozepisovat. Musím pouze zmínit, že mi to, bohužel, tentokrát trvalo mnohem, mnohem déle, než jsem předpokládal. A na vině je pouze jeden faktor – já. Udělal jsem dvě zásadní chyby:

1) Hrubě jsem podcenil množství času, které zaberou moje s noži nesouvisející povinnosti.

2) Při broušení čepelí na Trizact A65 pásu jsem přehlédl pár škrábanců od předchozího pásu. Po týdnu v leštícím mlýnku byly najednou velmi výrazně vidět a musel jsem tedy čepele kompletně přebrousit a dát je do mlýnku znovu od začátku.

Nicméně i tak po měsíci čekání měly čepele konečně akceptovatelnou povrchovou úpravu.

A tak včera jsem konečně mohl obě čepele podepsat a očíslovat. O procesu leptání loga a čísel jsem rovněž psal v minulosti tady -click-. Tento krok proběhl relativně bez problémů a obě čepele mají čitelná a jasná loga. Číslovky jsou vždycky trošku obtížnější, protože jsou tak mrňavé, ale jsou poznatelné rovněž. Nepokouším se konkurovat laserovému engraveru, pointa mé výroby je, že jde o ruční práci.

Horní čepel s číslem 100 je dle mého názoru o maličko lepší a bližší předloze, takže ji použiji pro aktivní zakázku. Tu druhou potom dokončím s jinými materiály a půjde do webshopu.

Teď už zbývá jen udělat rukojeť. Doufejme, že se to obejde bez zádrhelů.